1. Co je to?
Výpary vylučují látky, které jsou podrobovány určitým procesům (např. jsou zahřívány). Některé výpary mohou být pouze dráždivé, zatímco jiné mohou být toxické.
Mlhy jsou tvořeny částečkami látek, jež jsou přenášeny vzduchem v kapičkách (obvykle vody). Kapičky se mohou usazovat na podlaze, která je pak kluzká, a na oknech či svítidlech, čímž se zhorší viditelnost.
2. Kde se s nimi lze setkat?
Výpary a mlhy se vyskytují na mnoha místech. Nejčastěji jde o:
- oxid uhličitý v pivovarech a lihovarech (vylučovaný během fermentace),
- oxid uhelnatý v depech,
- aceton v potravinářských provozech,
- benzen v ropných zařízeních,
- metanol v lihovarech a ropných zařízeních,
- etanol v lihovarech a pivovarech.
- plyny vyskytující se uvnitř kontejnerů uvolňované ze zboží, které obsahují, jako např. formaldehyd, toluen, benzen, xylen nebo oxid uhličitý, viz Přístroje pro monitorování plynů.
Pamatujte: výpary mohou v sudech, nádržích, barelech atd. zůstávat ještě dlouho poté, co z nich byl odstraněn obsah a zvláštní pozornost musí být věnována uzavřeným a slabě odvětrávaným prostorům.
Pro manipulaci s fumigovanými kontejnery viz:
3. Jaké škody mohou způsobit?
Výpary a mlhy obvykle způsobují škody po vdechnutí do dýchacího ústrojí tím, že napadají plíce, mozek, nervovou soustavu a další orgány. Mohou však také představovat jiná nebezpečí:
- usazovat se na podlaze, která je pak kluzká;
- usazovat se na svítidlech a oknech a snižovat tak viditelnost;
- způsobit požár, jestliže přijdou do styku s určitými druhy elektrického zařízení;
- vzplanout plamenem nebo explodovat, dojde-li k jejich vznícení.
4. Co lze udělat pro snížení rizik?
Protože mnoho druhů výparů a některé druhy mlhy nejsou viditelné, je nejdůležitější vědět, kdy a kde mohou pravděpodobně vzniknout.
V prostorách podniků je často na místech, kde hrozí nebezpečí, vyvěšeno patřičné upozornění. Pokud není zabezpečeno řádné větrání a vy musíte na těchto místech pracovat, když se pravděpodobně budou tvořit výpary či mlhy, musíte používat prostředky pro ochranu dýchacích orgánů.
Varování:
- Prachová rouška neposkytne ochranu proti výparům a mlze.
- Pro použití prostředků ochrany dýchacích cest je nutný výcvik.
Jestliže pracujete v uzavřeném prostoru, např. na lodi, mohou být přítomny nebezpečné výpary nebo plyny. Za použití
přístroje pro monitorování plynů kontrolujte, jaká je hladina kyslíku v ovzduší a zda nejsou přítomny nebezpečné výpary.
5. Hořlavé prostředí
Hořlavé plyny, páry a mlhy se vytvářejí či používají v mnoha průmyslových procesech. Nejsou-li pod řádnou kontrolou, mohou způsobit těžký výbuch nebo požár. Místa s takovým prostředím jsou známa jako nebezpečné zóny a dělí se do tří kategorií:
- zóna 0 – výbušná směs plynů se vzduchem je přítomna nepřetržitě,
- zóna 1 – může dojít k výskytu výbušného prostředí, a
- zóna 2 – výskyt výbušného prostředí je nepravděpodobný, ale pokud se takové prostředí vyskytuje, tak pouze krátkou dobu.
Hlavním požadavkem je zabránit jakékoli možnosti vznícení hořlavého prostředí tím, že z těchto zón vyloučíme všechny možné zdroje zapálení.
Některé z těchto zdrojů, např. sirky, zapalovače a zapálené cigarety, jsou nasnadě, jiné už méně. Hořlavé prostředí se může vznítit také při styku s:
- motorovými vozidly,
- elektrickým zařízením (napájeným ze sítě i s bateriemi),
- jiskrami od ručního nářadí,
- některými druhy mobilních telefonů a rádií.
Kdykoli je v nebezpečné zóně třeba použít nějaké elektrické zařízení nebo ruční nářadí, musíte přijmout zvláštní opatření. Seznamte se s bezpečnostními pravidly daného podniku a řiďte se jimi.
V případě rizika, že by určité prostředí mohlo být hořlavé, musíte používat „vnitřně bezpečné“ zařízení.
6. Co znamená „vnitřně bezpečný“?
Vnitřně bezpečné zařízení je „zařízení a instalace, jež nejsou schopny za normálních ani abnormálních podmínek uvolnit dost elektrické nebo termální energie, aby došlo ke vznícení konkrétní nebezpečné atmosférické směsi v koncentraci, v níž je nejzápalnější“.
